|
|
Formativní vliv literární výpovědi osoby se zdravotním postižením (čtenářský zážitek jako zdroj empatie)
ZAVADILOVÁ, Ivana
Bakalářská práce mapuje proces vyrovnávání se dospívající dívky s tělesným postižením, který probíhá v rámci její rodiny i širšího sociálního prostředí. Teoretická část je rozdělena do dvanácti podkapitol. První podkapitola se zabývá společenskou normou jako kritériem, které vymezuje osoby se zdravotním postižením. Ve druhé podkapitole se spojuje fenomén zdravotního postižení s jeho jazykovým označením. Třetí podkapitola uvádí historickou vertikální klasifikaci přístupů k osobám se zdravotním postižením. Čtvrtá podkapitola popisuje postavení osob se zdravotním postižením před zlomovým rokem 1989 a pátá podkapitola po něm. Šestá podkapitola shrnuje základní body Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením. Sedmá podkapitola se věnuje osobám se zdravotním postižením a osmá osobám s tělesným postižením. Devátá podkapitola se vztahuje k úloze pomáhajících profesí ve vztahu k osobám se zdravotním postižením. Desátá podkapitola se soustředí na oblast sociální práce s osobami se zdravotním postižením a specifikuje koncepci ucelené rehabilitace a úlohu sociální práce jako nástroje inkluze osob se zdravotním postižením. Jedenáctá podkapitola se zaměřuje na sociální práci s rodinami s dítětem se zdravotním postižením, přičemž charakterizuje jejich specifika, životní situaci, sociální fungování a paradigmata sociální práce při práci s nimi. Poslední, dvanáctá podkapitola vypovídá o sociálním systému České republiky ve vztahu k dětem se zdravotním postižením, zaobírá se jeho pilíři, peněžitými dávkami pro děti s tělesným postižením, průkazy pro osoby se zdravotním postižením a sociálními službami mířícími k cílové skupině rodin s dětmi s tělesným postižením. Empirická část je založena na kvalitativním výzkumu, odpovědi na výzkumné otázky hledá metodou osobní případové studie a data sbírá technikou analýzy vedlejších témat knihy "Pozorovatelka", jejíž spoluautorkou je dnes už mladá žena, která se narodila s lékařskou diagnózou DMO: formou spastické kvadruparézy. V příloze jsem ji doplnila vlastním příběhem (viz. Příloha č. 1: Můj příběh), který popisuje cestu vyrovnávání se s jiným typem tělesného postižení. Hlavním cílem práce je nahlédnout očima této dospívající dívky na běžné, každodenní situace, v nichž se promítá její cesta vyrovnávání se s tělesným postižením. Jejich literární zpracování s sebou nese i formativní vliv na čtenáře. Dílčím cílem je zhodnotit hodnotu knihy "Pozorovatelka" jako informačního zdroje o možnostem sociální práce při práci s rodinou s dítětem s tělesným postižením. Výzkumný soubor tvoří 16 letá dívka s tělesným postižením, která je hlavní hrdinkou románu pro dospělé čtenáře vybraného stratifikačním náhodným výběrem z katalogu Jihočeské vědecké knihovny v Českých Budějovicích. K analýze dat bylo zvoleno hloubkové proniknutí do textu, které je blízké literárnímu zpracování. Odpovědí na výzkumnou otázku č. 1 - Jak se vyvíjí proces vnitřního vyrovnávání se člověka s tělesným postižením v konfrontaci s tím, jak člověka přijímá vnější svět? - bylo konstatování, že se jedná o individuální proces ovlivněný obdobím vzniku tělesného postižením, sebepojetím osoby s tělesným postižením, jejím rodinným zázemím a možností žít autonomním životem. Zodpovězení výzkumné otázky č. 2 - Jakou informační hodnotu má kniha "Pozorovatelka" z hlediska sociální práce s rodinou s dítětem s tělesným postižením? - přineslo zjištění, že nízkou a poplatnou legislativě před platností zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. Bakalářská práce může sloužit jako zdroj empatie pro specifické způsoby naplňování základních potřeb osob s tělesným postižením i jako neocenitelný úhel pohledu na oblast tělesného postižení zprostředkovaný člověkem, který s ním žije.
|
|
|
Výkon agendy příspěvku na péči v ORP Dačice po sociální reformě pohledem příjemců příspěvku na péči
ČURDOVÁ, Hana
K 1.1.2007 dochází ke koncipování nové sociální dávky příspěvku na péči. Tato dávka je upravena zákonem č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. Zákon vymezuje podmínky poskytování pomoci a podpory osobám závislým na pomoci jiné fyzické osoby, které se ocitnou v nepříznivé sociální situaci. Téma týkající se příspěvku na péči jsem volila na základě profesních zkušeností z této oblasti. Cílem práce bylo zmapovat názory příjemců příspěvku na péči (rodin s dítětem se zdravotním postižením) na práci úředníků před a po sociální reformě. Důvodem stanovení cíle je zjistit, jaký má reforma na tyto příjemce dopad. Teoretická část zahrnuje krátkou zmínku o stavu před přijetím zákona o sociálních službách, jeho vznikem. Dále je krátce uveden zákon o sociálních službách k 1.1.2007 a sociální reforma. V další části práce je blíže nastíněn příspěvek na péči po sociální reformě, tedy od 1.1.2012. Konkrétně je zde obsaženo: působnost PnP v oblasti sociálních služeb, podmínky nároku, stupně závislosti, výše příspěvku a jeho výplata, řízení o příspěvku na péči, lhůty správního orgánu, využívání PnP a povinnosti vyplývající ze zákona. Podrobněji je v práci přiblížen sociální pracovník, jeho role a kompetence. Na závěr teoretické části byl vymezen pojem zdravotní postižení. V praktické části bakalářské práce byly zjišťovány názory komunikačních partnerů na práci úředníků. Stanovena byla výzkumná otázka: Jak vnímají příjemci příspěvku na péči (rodiny s dítětem se zdravotním postižením) práci úředníků před a po sociální reformě? Na základě této výzkumné otázky jsem si stanovila 4 otázky, se kterými bylo pracováno ve výzkumu. Výzkumný soubor byl tvořen dvanácti rodinami s dítětem se zdravotním postižením, které byly vybrány na základě principu dobrovolnosti. Podstatu tvoří skutečnost, že rodiny byly příjemci příspěvku před sociální reformou i po ní. Výzkum byl realizován pomocí kvalitativního výzkumu a byla použita metoda dotazování a technika polostrukturovaného rozhovoru s rodičem dítěte se zdravotním postižením, který pobírá PnP. Na základě skutečností získaných od dotazovaných komunikačních partnerů bylo zjištěno, že tito sociální reformu vnímají spíše negativně než pozitivně. Vnímají velký rozdíl mezi prací sociálních pracovnic MěÚ Dačice a pracovnic kontaktního pracoviště Úřadu práce v Dačicích. Rozdíly spatřují v ochotě, spokojenosti, ve znalostech a zkušenostech pracovnic. Pracovnice ÚP jsou komunikačními partnery hodnoceny velmi záporně, oproti tomu pracovnice MěÚ jsou ve své práci hodnoceny zcela pozitivně. Dalším velkým problémem jsou pro komunikační partnery uváděny nefungující výplaty příspěvku na péči, který je vyplácen se zpožděním někdy až o měsíc. V závěru práce jsou uvedeny mnou navržené možnosti řešení nepříznivého stavu, který byl výzkumem zjištěn.
|
|
|
Zdravotně postižení jedinci a jejich integrace v podniku
Seifertová, Kristýna ; Hubinková, Zuzana (vedoucí práce) ; Pospíšilová, Iva (oponent)
Tématem této bakalářské práce jsou zdravotně postižení jedinci a jejich integrace v podniku. Cílem této bakalářské práce je zjistit, jaké postavení mají osoby se zdravotním postižením na trhu práce, jaké možnosti mají při hledání práce, jsou-li vůbec schopni vykonávat nějaké zaměstnání a existují-li trhliny a nedostatky v zákonech upravujících zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Vlastní výzkum jsem prováděla v pěti vybraných společnostech, které zaměstnávají postižené osoby. Pro zjištění informací jsem použila metodu rozhovoru v podobě otevřených i uzavřených otázek. Po zhodnocení výzkumu jsem došla k určitým závěrům ohledně zájmu zaměstnavatelů o osoby zdravotně postižené. Vlastní výzkum jsem porovnala s platnou legislativou a teoretickými předpoklady pro zaměstnávání těchto osob.
|
host ::
RSS.